Co je to kritické myšlení?

Vítám vás v podcastu Cigiho management!

Dnes jsem zvolil téma, které je v těchto dnech více důležité než kdy jindy. Je jím Kritické myšlení. Určitě se nechci vydávat za odborníka na kritické myšlení, ale chci Vám jen stručně představit to téma. Chci, abyste zjistili, že to existuje, a chci, abyste se v tom sami vzdělávali!

V první řadě si musíme uvědomit, co znamená slovo kritické nebo kritika obecně. Co byste si představili, kdyby Vám někdo řekl: "Ty jsi kritický.“? Asi, že jste negativní, že? Asi Vám to někdo řekne v době, kdy mu řeknete něco, co nechtěl slyšet. Bohužel se v češtině ustálilo toto slovo v různých frázích právě v negativním slova smyslu. Osobně si myslím, že to vyplývá z toho, že lidi nemají rádi pravdivou zpětnou vazbu, a tak, když dostávali například od kritiků restaurací hodnocení, jim vadilo, jaká ta hodnocení byla. Takových příkladů najdeme mnoho, ale jelikož aktivně pracuji s retrospektivou a zpětnou vazbou, tak je mi úplně jasné, jak se toto slovo bohužel znegativnilo. Lidi neradi slyší, že dělají něco špatně a bohužel to asi převládá, a tak se to slovo stalo negativním.

Dovolil bych si menší pracovní odbočku k té zpětné vazbě. Ono je totiž přirozené, že děláte na projektu a když děláte pravidelné retrospektivy / zpětné vazby, tak ze začátku máte jen negativní body - co se nepovedlo a jak to příště dělat lépe. Každou zpětnou vazbou se posouváte a po několika iteracích už víte, jak vše dělat a chyby se minimalizují. U dlouhodobých projektů se mi stávalo, že jsme po pár měsících neměli o čem mluvit, protože jsme se tak sladili a věděli, co kdo od koho očekává, jak pracovat, abychom nikomu nekomplikovali život, tak zkrátka nebylo co nahlašovat, abychom to příště udělali jinak. Ale věřte mi, že první retrospektivy jsou hodně kritické, než se zkrátka tým sladí a všichni pochopí vzájemná očekávání.

Zpět k tématu. Najděte si, co skutečné slovo kritika znamená. To slovo neznamená nic jiného než hodnotit, posuzovat nebo rozhodovat. Když kouknete na Wikipedii na slovo kritika, uvidíte dokonce původní řeckou variantu slova, kterou si ani netroufám zkusit vyslovit a která znamená umění rozlišovat a posuzovat.

Když si uvědomíme, že kritik je kritik, protože hodnotí, a ne protože nadává, se můžeme přesunout k pojmu kritické myšlení.
Na Wiki je opět krásně popsáno, že to znamená schopnost

• nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení,

• naivně nepřebírat tradované názory,

• dokázat zaujmout odstup a připustit odlišný pohled,

• Implementace

• vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob.

Jak jsem říkal, přátelé, nejsem žádný expert, ale zodpovědně se v tomto tématu sebevzdělávejte, prosím. V Česku je nejznámější zastánce určitě Petr Ludwig, ten, kterého znáte jako autora knížky Konec prokrastinace. Na YouTube je několik jeho videí a přednášek k tomuto tématu a nemá dle mě smysl tady Petrovi vykrádat příklady. Takže si je zkoukněte!

Když juknete na web krimys.cz Petra Ludwiga a Lukáše Hány, který se věnuje kurzu a popisu kritického myšlení, najdete tam dva pěkné plakáty, které si můžete stáhnout, třeba i vytisknout, nalepit nad monitor a pořád si připomínat, že je důležité ověřovat informace a že nemusí být vše, jak se na první dobrou zdá.

Rád bych se teď plakátům zkráceně pověnoval a vypíchl z nich pár bodů. Ačkoliv jsou všechny body důležité, vyzobu za mě ty nejzáludnější.

První plakát se týká kognitivního zkreslení.
Kognitivní funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. (zdroj Wiki)
Na plakátu kognitivních zkreslení, které kazí naše rozhodování, můžete najít 16 bodů. Jejich názvy číst nebudu, protože by sami o sobě nic neřekli, ale jak jsem slíbil, vyzobu za mě ty nejzákeřnější.

Za mě určitě hned bod 1 - Klam přeživších. Bod je o tom, se že lidé často soustředí jen na přeživší hodnoty a díky tomu špatně hodnotí situaci. Například spousty, ale opravdu spousty lidí si myslí, že být podnikatelem je jednoduché a všichni podnikatelé jsou bohatí. Tak to ale vůbec není, znáte jen podnikatele, kterým se podařilo uspět. Tedy v drtivé většině. Ale o kolika neúspěšných víte? O těch se nepíše.  A kolik lidí ve vaší sociální bublině zkoušelo podnikat?
Chtěl jsem rychle najít nějaká čísla a vyskočil na mě článek, který, podotýkám, nemám ověřený, ale před 6 lety článek tvrdil, že prý polovina nově založených firem skončí už během prvního roku. 95 % pak zkrachuje do pěti let. A zbylých 5 % pořád nemusí být extrémně úspěšných, můžou jen tak přežívat.

Hned bych pokračoval bodem 2 - Konfirmační zkreslení. Máme tendenci slyšet jen informace, které potvrzují naše dříve získané přesvědčení či názor. Tam mi teď nenapadá příklad, ale určitě jsme se s tím také všichni setkali. Zkuste si například uvědomit, kdy jste se nachytali vy. 

Dále bych vybral bod 6 - Stádový efekt. Asi není potřeba do toho moc zabrušovat, ale jde o to, že pravděpodobnost, že člověk přijme nějakou myšlenku, roste s počtem lidí, kteří ji již přijali. Proto jsou často neefektivní špatně vedené brainstormingové porady.
Tento bod jsem vybral z důvodu, že mám pracovní příklad, který předchází tomuto efektu. Je jím metoda odhadování úkolů nebo user stories, která se jmenuje planning poker. Při téhle metodě všichni zúčastnění nejdříve odhadnou daný úkol „tajně“, tím že napíšou číslo na papír nebo zvolí danou kartičku. Pak to všichni nastejno ukážou - lidé, kteří dali nejvyšší a nejmenší čas, obhajují svůj odhad. Tím předejdeme tomu, že někdo plácne do větru 4h a ostatní na to, hm asi jo. Korunu tomu dodává, že to často plácne někdo, kdo úkol ani nebude dělat. To je samozřejmě špatně. Proto planning poker.

Bod 11 - Nadměrná sebedůvěra. Bohužel lidé často až moc důvěřují svým schopnostem, podle jedné studie dokonce u některých typů otázek, kde jsou si lidé jistí na 99 % správným výsledkem, ve skutečnosti odpoví špatně 40 % lidí. WOW.

Bod 15 - Efekt podpory zvoleného. To je milí drazí to, že se moc ubíráme k první volbě, kterou jsme zvolili, i když se postupem času ukáže, že nebyla správná. Toto pociťuji i na sobě, klidně to přiznám. Mám nějaké informace nebo jsem na základě mých zkušeností k něčemu došel, že je typicky něco dobré udělat nějak. A pak jsem hrozně těžko přesvědčitelný - pojďme to udělat takhle. Protože pěti dalším lidem se to, co se stalo mně, nestalo - oni tam ten problém nevidí a navrhují jiné řešení. S odstupem času si vždy říkám, že měli pravdu, ale v dané chvíli to nevidím a potřebuji od nich silné argumenty. Pardon všem, komu tím komplikuji život.

Tento plakát kluci překreslili z webu Business Insider. Určitě koukněte na všechny body! Hodně zajímavé!

Co se týká druhého plakátu, tak ten se zabýv á tím, jak odhalit pseudovědu, tedy vědu, která si na vědu jen hraje - například odborným textem - ale nepoužívá vědecké postupy a nesplňuje nějaká vědecká kritéria. Plakát ukazuje 12 ukazatelů, které odliší vědu od pseudovědy.

Tady bych rád vyzdvihl bod 2 - Zkreslené výsledky. Autor může bohužel i nevědomě zkreslit výsledky, protože se snaží napsat čtivý článek pro jeho cílovou skupinu. Co si budeme - ne všichni umíme číst odbornou vědeckou češtinu, nedej bože angličtinu. Takže autor se to snaží přeložit do lidštiny, ale může to pozměnit výsledek. Proto se vždy doporučuje číst originál.

Bod 3 - Střet zájmů. Musíme si uvědomit, že vědci jsou často placeni za to, aby zveřejnili nějakou studii, která něco potvrdí nebo vyvrátí. To hned neznamená, že jsou všechny studie ohnuté pro objednavatele, ale vždy mějte někde v hlavě možnost, že to tak může být.
Co mě ihned napadlo při přečtení tohoto bodu, je tak typický případ současné doby, kdy studie o proveditelnosti slavného Zemanovo kanálu podléhá podezření na zmanipulování, protože prostě pan prezident moc kanál chtěl. Už mraky expertů se vyjádřilo ohledně jeho pochybné důvěryhodnosti a zvláštních závěrů. Viděl jsem pár reportáží v televizi a některé věci jsou fakt absolutně nepochopitelné i pro lajka, některá čísla prostě nedávají smysl. Připadá mi to, jako když jsem dělal svoje první byznys plány v patnácti letech - jak být milionář. Kolik tak bude provize na mém geniálním produktu (už nevím, co to bylo, měl jsem jich víc), kolik tak budou prodeje a do kolika let budu mít jaký auto. Tak takhle nějak si můžete představit tu studii proveditelnosti na kanál Dunaj-Ondra-Labe.

Dále tu máme hned následující bod 4, že Korelace neznamená Kauzalita. Prostě a jednoduše jde o to, že když stoupá teplota už od roku 1800, zároveň s tím se snižuje počet pirátů. Neznamená to hned, že úbytek pirátů může za globální oteplování…i když, kdo ví. 😄 

Pak je super bod 9 - Chybějící zaslepení. Jde o to, že by testovací skupiny ani neměly vědět, co testují - jaké jsou žádoucí výsledky, co třeba ověřují. Jestli jsou aktivní nebo kontrolní skupina. Existuje i pojem dvojité zaslepení - to je situace, kdy ani vědci neví, co je žádoucí. Odstíníme tak situace, že lidé reagují tak, aby někomu udělali radost, vyšli někomu vstříc nebo někoho neurazili. Plakát upozorňuje na to, že ne vždy je zaslepení možné z etických nebo praktických důvodů. Takže to může ovlivnit výsledky, pozor.

Poslední bod, který zmíním, je 11 - Nezopakovatelné výsledky. Na vědě je super, že stejně jako v našem IT byznysu zkouší věci znova a znova a snaží se je zlepšovat. Takže to, že se jednomu týmu povedlo udělat projekt metodou waterfall, neznamená to, že je to nejlepší možná metoda pro vedení IT projektů v moderním světě. Chytřejší z vás již ví, že je to agile. 🙂 
Ale zpět k vědě. Pointa bodu je, že když vyjde první studie a má zázračné výsledky, počkejme, až se to podaří i další skupině. Ideálně samozřejmě co nejvíce skupinám, až to nám potvrdí reálnost výsledků. Opakování výzkumů umožňuje vědě opravovat chyby.

Tak přátelé, a to by bylo všechno z těch dvou plakátů, o kterých jsem Vám řekl. To ale není určitě celá disciplína kritického myšlení. Uvědomte si, že například ve Finsku, nepletu-li se, se kritické myšlení i vyučuje na školách. Protože chápou jeho důležitost. Určitě to nejde spláchnout dvěma plakáty, ale to ti naši kluci čeští ani neříkají, to jen říkám pro upřesnění.

Dejte si, prosím, podcast Petra Ludwiga Deep Talks s Vladimírem Dzurem, je to díl č. 29. Pan Dzuro tam taky mluví o kritickém myšlení, fake news, apod. Neuvěřitelné, co za zvěrstva se ve Světě stalo právě díky tomu a schopnosti neumět ověřit informace. Už jsem to slyšel hrozně dávno, takže opravdu říkám jen stručně popis, ale je to za mě jeden z nejlepších podcastů, co jsem možná vůbec slyšel. A to nemyslím jen z Deep Talks, ale obecně. Pán má hodně husté historky.

Ještě mám jednu věc na srdci. Přátelé, kamarádi - ani lidé, které známe, nemusí vždy mluvit pravdu. Můžou i nevědomky šířit blbosti, a i když je považujete za věrohodné, tak si informaci ověřujte a hned všemu nevěřte. Je to typická i marketingová past, kde vám například weby tvrdí, kolik lidí právě sleduje toto zboží, kolik je jich jen skladem, kolik lidí to koupilo v poslední hodině. Ta čísla jsou v drtivé většině absolutní blbosti a nenechte se zlákat. No, ale proč o tomhle mluvím. Kamarádi, i já si z vás vystřelil. Zkusil jsem na FB hodit post ohledně sledovanosti mého podcastu a ty čísla jsem si trošku přifoukl. Něco 10x něco třeba jen 6x, ale zvětšil. Vy, co mě znáte, víte, že nejsem lhář a že jsem upřímný, férový člověk, takže se moc omlouvám, že jsem vás zatáhl do mého pokusu, ale chtěl jsem jen ukázat, že i opravdu dobrý kamarádi můžou mít, v uvozovkách, špatná data či lžou (třeba nevědomky). Já lhal vědomě, o tom žádná, ale kdybych sdílel příspěvky od Zemanovců o nasazení čipu do nosu při testu na Covid, tak mi asi těžko uvěříte, že je to z mé hlavy. Takže ještě jednou velké pardon, ale nachytal jsem Vás 35. 🙂 

No nic, přátelé, já myslím, že jako úvod stačí. Doufám, že jsem Vám dal spoustu inspirace co číst, jaké kurzy si koupit (poznamenávám, že nemám provizi) nebo jaké podcasty si poslechnout. Až se nachytříte, dejte mi, prosím, vědět na e-mail jakub.cigl@gmail.com, jestli jste například pojem kritické myšlení vůbec znali, nebo které body z plakátů zaujali vás. Díky moc za poslech, přeji hlavně zdraví v této době a mějte se! 🙂 

• Jakub Cígl

• November 17, 2020